Páni.... Včera jsem uvažovala opravdu o sebevraždě. Jenom si to představte: Píšem test z dějáku a já málem pobliju sešit!! Dobrý. Mamka si mě odveze do práce (achich) a tam vybliju svůj večerní jogurt,večerní čaj a raní čaj. (Fakt nic pěknýho.) Je mi mnohem líp tak si dám tvarohovýho šneka. Žůžo! Nechtělo se mi trčet u mamky v práci a poslouchat, jak řve na hluchý babičky, takže pro mě přijel děda. Nasednu do jeho audiny a co se nestane?? Vybliju tvarohovýho šneka. Přijedu domů kde na mě čekaj kámošky. (holky sem vám vděčná, ale měly ste pekelný štěstí že sem nehodila šavli i na vás....) Dívala sem se na telku a dostala sem žízeň: vypiju sklinku vody a vybliju dvě. A tak se to táhlo celej den. Teď je má existence vysušená jak treska. No uznejte! Není to nespravedlivý??


